Počet společností, které mění své obchodní modely, aby se staly udržitelnějšími, i počet investorů, kteří přesouvají svá portfolia do společností, jejichž udržitelnost je zakotvena v jejich činnostech, rychle roste. Problémem však dosud byla nejasná definice udržitelného financování. Proto Evropská unie představila v květnu 2021 nový balíček Zelené taxanomie, který:

• Definuje, které obchodní činnosti nejvíce přispívají k environmentálním cílům EU,

• Usiluje o jednotnější a transparentnější nefinanční reporting,

• Zavádí povinnost finančních institucí, jako jsou banky a pojišťovny, zahrnout udržitelnost do svých poradenských služeb

Co je zelená taxanomie EU?

Zelená taxonomie EU pomáhá investorům, společnostem, emitentům a předkladatelům projektů orientovat se na přechod na nízkouhlíkové hospodářství tím, že skrze jasná kritéria umožňuje jednotně identifikovat aktiva, firmy a projekty, které lze označit za environmentálně udržitelné. Zelená taxonomie tak přímo podporuje cíle EU v oblasti klimatu a energetiky, usilujíci o to, aby do roku 2050 byla EU klimaticky neutrální

Zelená taxonomie zavádí seznam ekologicky udržitelných činností. TNejedná se o hodnocení „dobrých“ nebo „špatných“ společností. Není to ani povinný seznam ekonomických činností, do kterých je třeba investovat nebo se jich zbavit. Jejím cílem je však poskytnout jasné definice toho, co představuje „zelené aktivity“ pro společnosti, investory a politiky.

Nařízení o taxonomii stanoví 3 skupiny uživatelů zelené taxonomie:

• Účastníci finančního trhu nabízející finanční produkty v EU.

• Velké společnosti již mají povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle směrnice o nefinančních zprávách (NFRD);

• EU a členské státy při stanovování veřejných opatření, standardů nebo štítků pro zelené finanční produkty nebo zelené (podnikové) dluhopisy.

Klíčové prvky zelené taxonomie EU

V první řadě nabízí nový klasifikační systém, jehož cílem je přesunout investice směrem k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu Stanovuje prahové hodnoty výkonu, které se označují jako „technická screeningová kritéria“, aby hospodářské činnosti podstatně přispěly k alespoň 1 ze 6 environmentálních cílů, od zmírnění změny klimatu po přizpůsobení se změně klimatu, udržitelné ochrany vod a mořských zdrojů, cirkulární ekonomiky , prevence a omezování znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Současně vyžaduje, aby nedocházelo k významnému poškození žádného z dalších 5 cílů.

Společnosti ze Střední Evropy

Financování a investice do udržitelnosti se přirozeně stávají velkým tématem také pro středoevropské společnosti. První finanční instituce, jako je Komerční banka, podnikají kroky k podpoře přijetí udržitelných iniciativ. Zároveň roste počet českých společností, které zavádí silnější propojení svých ESG a obchodních strategií. Například tento měsíc ČEZ představil novou ambiciózní strategii být leaderem ESG v Česku.

Jak je patrné z nových kroků přijatých Evropskou unií, české instituce a společnosti se otázce zodpovědného financování a udržitelnosti obecně nevyhnou.

Proto nabízíme společnostem pomoc při stanovování, revizi a implementaci jejich udržitelných strategií.

Můžeme vám pomoci s orientací v aktuálních trendech a povinnostech, při facilitaci a vedení interní diskuse o rámcích, prioritách a jejich propojení s vaší obchodní strategií. rádi vám také poradíme jak prakticky řešit exekuci, governance a reporting ESG agendy.