Hlavní trendy udržitelnosti v roce 2023
Rok 2022 byl bezpochyby významným rokem jak pro ekonomiku, tak i z pohledu udržitelnosti. Očekáváme, že rok 2023 nebude jiný a uvidíme v něm ještě větší poptávku po udržitelných řešeních, transparentnosti a společenské odpovědnosti organizací. Z pohledu udržitelnosti vidíme pro rok 2023 čtyři klíčové trendy.
1. Nové regulace a nefinanční reporting
Podniky v EU ale také ve Spojených státech jsou stále více povinny dodržovat závaznou regulaci týkající se udržitelnosti, nefinančního reportingu a ESG agendy. V Evropské unii s cílem zrychlit snižování emisí upravuje nová směrnice Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) povinnosti týkající se ESG a nefinančního výkaznictví. Rozšiřuje přitom povinné nefinanční výkaznictví v oblasti ESG z 11 600 na přibližně 49 000 společností. Již zavedené požadavky EU taxanomie také zvyšují tlak a zaměření společností na udržitelné činnosti a investice.
Povinnosti vykazování udržitelnosti budou platit od finančního roku 2024 a postupně budou aplikovány od velkých společností až k malým a středím podnikům. Firmy budou muset podávat zprávy o tzv. dvojí významnosti (materialitě) tedy o tom, jaké má jejich podnikání dopady na své okolí a životní prostředí a také o tom, jak externí změny (jako je změna klimatu) ovlivňují jejich činnosti. V praxi budou společnosti podléhat podrobnějším požadavkům na transparentnost v udržitelnosti a oblastech jako je ochrana životního prostředí, sociální a lidská práva a faktory týkající se správy a řízení organizace. Na jaké aspekty ESG se společnosti budou zaměřit se odvíjí od sektoru, obecně budou ale pro firmy nejzásadnější tyto tři oblasti:
- klima: spotřeba energie a uhlíková stopa organizace
- zaměstnanecké otázky
- náležitá péče (due diligence), zejména s ohledem na lidská práva.
Tato zvýšená transparentnost a odpovědnost společností poskytne veřejnosti ale i ostatním zúčastněným stranám lepší informace o sociální odpovědnosti jednotlivých firem, a to jim umožní řídit svá investiční a nákupní rozhodnutí. Tím pak budou zvyšovat tlak na společenskou odpovědnosti firem.
2.Net-zero a reporting emisí ve Scope 3
Dosud mnoho společností buď neuvádělo svou uhlíkovou stopu, nebo zveřejňovalo pouze emise skleníkových plynů z takzvaných Scope 1 a Scope 2. Tyto emise se vyskytují přímo v dané organizaci a jsou jí přímo ovlivňovány. V roce 2023 očekáváme další tlak na vykazování emisí i v rámci Scope 3. To jsou emise emise skleníkových plynů, které nejsou produkovány přímo reportující společností, ale činností jejího hodnotového řetězce. Spojené království již zavedlo zákon, který stanoví povinnost zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem pro větší společnosti a očekáváme, že USA a EU také výhledově učiní hlášení emisí ve Scope 3 povinným.
V souvislosti s tím se očekává, že se více organizací zaváže k uhlíkové neutralitě či takzvané čisté nule (Net-Zero). Čistá nula jako cíl znamená snahu co nejvíce snížit emise skleníkových plynů, v konečném důsledku až k nule, a všechny zbývající emise kompenzovat, ať už na přírodní bázi (jako je sázení stromů nebo obnova mangrovů) nebo technologicky (například přímým zachytáváním ze vzduchu). Jednou z hlavních výzev k dosažení čisté nuly je snižování emisí ve Scope 3 (nepřímé emise dodavatelů nebo spotřebitelů v rámci hodnotového řetězce organizace). Snižovat emise ve SCOPE 3 je velmi obtížné a ty obvykle tvoří 90–99 % emisí skleníkových plynů společnosti. Očekáváme, že firmy v roce 2023 zrychlí své snahy snižovat emise v dodavatelském řetězci a budou se také více zaměřovat na to, jak jsou jejich produkty a služby efektivně využívány ze strany zákazníků.
3. Ukotvení udržitelnosti do strategií a struktury firem
Vzhledem k tomu, že vrcholové vedení organizací se stále více zaměřuje na ESG a strategie udržitelnosti, musí společnosti zvážit, jak nejlépe uvnitř organizace řídit tyto své závazky a inciativy. Na trhu vidíme boom a vysokou poptávku po ESG či udržitelných profesionálech a více společností také navazují odměny managementu na ESG metriky a výsledky. Organizace formalizují odpovědnosti za tuto agendu, vytváří nové útvary a role tak, aby zajistily dostatečný dohled nad agendou udržitelnosti v rámci své organizační struktury. Udržitelnost se tak stává strategickou agendou a jako taková musí být řízena jako strategický program s adekvátními zdroji, řízením, integrací do firemní strategie, plánování a exekuce.
4. Zrychlení zavádění nástrojů energetické efektivity a obnovitelné energie
Ruská invaze na Ukrajinu narušila dodávky energie v celé Evropě, vytvořila energetickou nejistotu, způsobila prudký nárůst nákladů, ale také vytvořila silnou pobídku pro investice do obnovitelných zdrojů energie. Tyto faktory povedou ke zvýšení využívání obnovitelné energie. Potenciál obnovitelných zdrojů dal vzniknout novým obchodním modelům v energetickém sektoru, renesanci mikrosítí, komunitním solárním projektům a poptávce po nástrojích zvyšující energetickou efektivitu.
Očekáváme, že i v roce 2023 podniky všech průmyslových odvětví a velikostí zaměří na opatření na úsporu energie s cílem snížit náklady ale také i emise uhlíku. Aby firmy ušetřily náklady za energii, budou renovovat budovy, zavedou digitální řešení pro regulaci teploty, efektivního vypínání osvětlení a zařízení a nahradí méně účinná zastaralá zařízení novými. Z dlouhodobého hlediska to pravděpodobně povede k rychlejšímu zavádění nových zdrojů energie a paliv. I nadále se také budou objevovat politické pobídky a dotace ke stimulaci inovací, pomoci při řešení změny klimatu a financování přechodu k čisté energii. Mnoho společností tak uvidí příležitost urychlit přechod na zelenou energii a plány, protože obnovitelné zdroje budou cenově konkurenceschopnější.