Top 5 trendů v udržitelnosti pro rok 2022

Rok 2021 byl v oblasti udržitelnosti rokem významným. Rekordní počet společností si stanovil cíle snižovat uhlíkovou stopu a více než 2 200 společností se přidalo k iniciativě Science Based Targets Initiative (SBTi), která dekarbonizační závazky formalizuje a schvaluje. V listopadu se na konferenci COP26 také sešli globální lídři, aby revidovali své závazky k dosažení transformace ekonomik a podpoření dekarbonizace. V neposlední řadě vydalo SBTi nejnovější pokyny, které významně upřesňují, jak si organizace má nastavit krátkodobé i dlouhodobé cíle na své cestě k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Rok 2021 nám ale také připomněl, že naše úsilí se musí i nadále stupňovat. Extrémní počasí zpustošilo komunity po celém světě, teploty byly opět v mnoha částech světa rekordní a vědci v Šesté hodnotící zprávě IPCC o změně klimatu jednoznačně potvrdili, že tyto změny jsou způsobeny změnou klimatu a budou se dále zintenzivňovat.

Jsme optimističtí, že příští rok bude pokračovat, nebo se dokonce urychlí tempo podnikových opatření v oblasti ochrany klimatu. Abychom vaši organizaci inspirovali, sepsali jsme 5 hlavních trendů udržitelnosti, o kterých mohou profesionálové v oboru přemýšlet při vytváření svých strategií udržitelnosti.

TREND #1 Snižování emisí v dodavatelském řetězci   

Nepřímé emise organizace v kategorii SCOPE 3 jsou pro většinu společností největším zdrojem emisí. Tyto emise pocházejí z dopravy do a ven z organizace, nákupu surovin, služeb a produktů a používání služeb a produktů organizace.

Společnosti, které myslí snižování emisí vážně, se nevyhnou určité míře zapojení svých dodavatelů. Vašim cílem zde tak může být zahájit s klíčovými dodavateli dialog o tom, jak mohou snižovat své emise. Zároveň si musíte odpovědět na otázku, jak chcete monitorovat jejich pokrok a motivovat je k dosažení konkrétních cílů.

Metodický rámec strategie zapojení dodavatelského řetězce může vypadat například takto:

Fáze 1: Vypracování strategie zapojení dodavatelského řetězce

Krok 1. Identifikujte (dodavatele k zapojení)

Krok 2. Formulujte (strategii)

Fáze 2: Implementace strategie zapojení dodavatelského řetězce

Krok 3. Komunikujte očekávání

Krok 4. Spolupracujte

Krok 5. Podporujte

Krok 6. Monitorujte

Krok 7. Vyžadujte výsledky

Očekáváme, že v roce 2022 se objeví ještě více společností, které se do dekarbonizace dodavatelského řetězce pustí.

TREND #2 Vyjasnění konceptu čisté uhlíkové nuly (net-zero)

Potřeba dosáhnout globálních čistých nulových emisí uhlíku do roku 2050 byla vědecky sice  vysvětlena, ale přesný význam závazku dosáhnout čisté nuly (net-zero) byl až donedávna nejasný. Organizace se mohly ptát: Jaké emisní zdroje by měly zbýt zahrnuty v rámci cesty k čisté nule? Jaká je vhodná míra absolutního snížení emisí, než organizace použije offsetové mechanismy? A jak rychle by měla dekarbonizace probíhat?

Závazky nulových čistých uhlíkových emisí se často zaměňují se závazky uhlíkové neutrality. Jak jsme poukázali v tomto článku o uhlíkové neutralitě, jsou to ale dva rozdílné koncepty. Nedostatek konsenzu o tom, jak definovat čistou nulu, tak dlouho komplikoval situaci a mnoha firmám, které deklarovaly uhlíkovou neutralitu hrozilo obvinění z greenwashingu. S vydáním oficiálního Corporate Net-Zero Standard organizace SBTi však byly tyto a mnohé další otázky objasněny a organizacím byla poskytnuta kritéria, kterými se musí řídit. SBTi Corporate Net-Zero Standard tak přináší strukturu a konzistenci pro všechny firmy, které svoji dekarbonizační strategii chtějí formalizovat a precizovat. Očekáváme tak, že více firem se vydá na tuto oficiální, standardem SBTI definovanou cestu.

TREND #3 Volání po standardizovaném ESG reportingu

Investoři a další zainteresované strany chtějí mít stále větší přehled o dopadech podnikání firem v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelnosti (tzv. ESG).   Společnosti po celém světě se v reakci na tento tlak proto snaží být transparentnější ohledně svých ESG rizik a příležitostí. Množství globálních standardů a schémat, jako jsou SASB, CDP a GRI, či rámce jako IIRC a TCFD, anebo průmyslové standardy, jako jsou GRESB a SFDR je ale často matoucí a pro organizace nucené vykazovat v rámci rozdílných metodik i časově náročné.

Vývoj opatření a nařízení jako je návrh EU na Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), nebo závazná pravidla Japonska a Spojeného království pro implementaci TCFD ještě více zvyšují komplexitu celé problematiky.

Řešení tohoto problému se teoreticky zdá být jednoduché: univerzální standard či jednotný mechanismus pro reporting ESG. V praxi je to však mnohem složitější. Dlouhodobě se diskutuje, zda je univerzální řešení nefinančního reportingu praktické, proveditelné, zda by mělo být povinné, a pokud ano, jak by mělo být implementováno.

Organizace International Sustainability Standards Board (ISSB), která byla založena na COP26 v roce 2021, si klade za cíl přiblížit svět o krok blíže k tomuto univerzálnímu reportingovému standardu. ISSB byla vytvořena, aby pomohla investorům najít kvalitní, transparentní, spolehlivá a srovnatelná firemní data ESG a sloučila různé standardy ESG. Očekává se, že ve druhé polovině roku 2022 ISSB dodá komplexní soubor globálních protokolů pro reporting zpráv o udržitelnosti. Očekáváme, že nový globální standard bude pravděpodobně v souladu s hlavními standardy nefinančního reportingu, kterými jsou dnes SASB, TCFD a GRI.

TREND #4 Finanční instituce motorem změn

Investice do nízkouhlíkových projektů a technologií rok od roku boří dosavadní rekordy. S tím, jak se korporace a finanční instituce dostávají pod rostoucí tlak, aby zlepšily svou výkonnost v záležitostech ESG a splnily cíle snižování emisí, proudí do řešení klimatické krize stále více finančních prostředků. Podle průzkumu Climate Bonds Initiative investoři očekávají, že se globální investice do zelených dluhopisů do konce roku 2022 zdvojnásobí a poprvé za jediný rok dosáhnou 1 bilionu dolarů.

Finanční instituce hrají hlavní roli v řízení transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku. Na COP26 v Glasgow proto vznikla koalice finančních firem (Glasgow Financial Alliance for Net Zero (GFANZ)) v hodnotě 130 bilionů dolarů, které se zavázaly urychlit opatření na ochranu a změn klimatu.  SBTi také vytvořila pravidla a standard pro finanční instituce, jak se mohou zapojit do dekarbonizace a zvýšit vliv svého kapitálu.

Přední světoví investoři také stupňují svůj tlak. V lednu 2021 společnost Blackstone oznámila program snižování emisí zaměřený na snížení emisí Scope 1 a Scope 2 investic ve svém velkém globálním portfoliu, což představuje 731 miliard USD ve spravovaných aktivech. Rok 2022 tak může být rokem, kdy finanční instituce významně propojí své aktivity s opatřeními v oblasti klimatu.

TREND #5 Rostoucí role globálních regulací

Firemní opatření v oblasti klimatu byla z velké části dobrovolná, motivovaná hnacími silami, jako je Pařížská dohoda či TCFD. Nedávný vývoj však signalizuje posun směrem k většímu vládnímu dohledu a legislativě požadující větší míru udržitelnosti v soukromém sektoru.

EU je v tomto trendu lídrem. Například s nedávnou institucionalizací Zelené taxonomie vytvořila EU klasifikační systém, který má stanovit definici ekonomických činností, které budou považovány za environmentálně udržitelné. Evropa také vydláždila cestu svým nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR), směrnicí o podávání zpráv o podnikové udržitelnosti (CSRD) a evropskými standardy podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS). Chystá se také více než 20 dalších nových právních předpisů, které z Evropy mají udělat první klimaticky neutrální kontinent.

Většina těchto opatření bude mít samozřejmě dopad na soukromý sektor, který bude muset být v souladu a vykazovat svůj pokrok a udržitelnost.